“M” Mansion NightClub

(Raději pracovala sama. Matthias to dobře věděl. Pokud potřebovala pomoci s něčím konkrétním, měla vytipovaných pár upírů, kteří jí byli ochotni pomoci. Moc často se to nestávalo, ale někdy i ona potřebovala, aby upíři něco zařídili tak, aby měla lehčí práci. S Lucy se samozřejmě setkávala, ale nikdy s ní nepřišla do kontaktu nějak blíž. Obě už byly i Matthiase hodně dlouho, ale Geraldine neměla potřebu se s ní bavit nějak víc. Vlastně by se dalo říct, že neměla přátele. Proč taky? Lidé, na kterých vám záleží jsou jen vaší slabostí, která vás táhne dolů. Nechcete dopustit, aby se jim něco stalo a v tomto světě, který je plný intrik a nebezpečí, to platí dvojnásob. I ona měla kdysi dávno někoho, na kom jí záleželo tak, že pro něj byla schopná opustit úplně všechno. Její manžel. Bohužel se jen utvrdila v tom, že být si s někým tak blízký, vás spíš zničí než posílí. Její manžel byl zavražděn a v ní tak zela jedna velká díra, prázdnota, která se nezaplnila už nikdy. Zůstal jen chlad a odhodlání už nikdy víc si nepřipustit někoho k tělu tak blízko. Matthias jí samozřejmě blízko byl, ale to bylo něco úplně jiného. To, co k němu cítila, se vlastně nedalo tak jednoduše popsat. Byl to obdiv, byl to respekt, vášeň, ale i nenávist, pohrdání a někdy dokonce strach. Nebylo jednoduché to definovat, ale fyzické napětí by se mezi nimi dalo krájet. Vždy, když jsou oba v místnosti, je mezi nimi jistá chemie. Ovšem nikdy mezi nimi nic nebylo. S ním, ani s jiným upírem z Onyxu. Věděla, že některé jiné čarodějky ve službách Onyxu rády spali s upíry, ona nikdy.
Když se objevila Lucy s tím, že s ní chce mluvit, musela přemítat o tom, proč tomu tak je. Co by od ní mohla tahle upírka, která vždy splnila každou svou misi na jedničku a byla ultimátní zabiják, chtít.) Opravdu? Měly bychom? (Mírně se pobaveně ušklíbne a napije se své cherry.) Tak tedy poslouchám. Když už jsi mě tu takhle zastihla a chceš po mně rozhovor, asi bych neměla být nezdvořilá a odepřít ti ho. (Polemizovala. Kdyby samozřejmě nechtěla, nemluví s ní. Nikdo by ji k tomu nedonutil. Mohla by si ji dobírat, vysmát se jí, že si k ní vůbec dovolila přijít, byla rozmarná, ale ne dnes. Dnes se rozhodla, že si Lucy vyslechne.) Tak tedy povídej, Lucy. (Pobídne ji a zároveň ji tím, že ji osloví jménem, dá najevo, že ví, kdo je.)

(Věděla, že Geraldine je vychytralá a nedá se jen tak snadno zblbnou, aby hned udělala co potřebuje. Neuniklo jí to jemné pobavení v jejím hlase když promluvila. S Matthiasem tráví hodně času, ale každý z klanu ví že mezi nimi nikdy nic nebylo a pravděpodobně ani nebude. Zaslechla zvěsti o ní o jejím osobnějším životě, ovšem byly jen pověsti netušila co z toho je pravda a co jen výplodem bujné fantazie těch kteří tyto příběhy vypráví. Všimla si také že Geraldine tuší že od ní něco chce, ale o tom tento rozhovor ani tento večer mluvit nebude, musí si hlavně zajistit že jí bude čarodějka věřit a až poté jí požádá aby podpořila její věc.) Hele ty víš kdo jsem já a já vím kdo jsi ty. Tak jsem si řekla že je načase abychom se trochu víc poznali, když už o sobě víme zhruba tak 100 let. (Při těch slovech jí zahrál na rtech mírný úsměv a oči nespouštěla ze své ,,společnice“. ) Nech si to projít hlavou. A ted když mě omluvíš si jdu dát něco k jídlu. (Při těch slovech se zvedla a opustila klub s mile vypadajícím mladíkem po boku. Ale těsně předtím než se za ní zaklaply skleněné klubové dveře si ještě jednou dovolila pohlédnout na čarodějku a šibalsky mrknout)

(Měla za to, že si s ní chce upírka promluvit, ale jak se zdálo, buď to, co chtěla, nebylo tak důležité, nebo si s ní hrála na kočku a na myš. Tipovala spíše to druhé. I tak jí nad tím zůstal rozum stát. Dávala jí tu možnost, aby si s ní pohovořila, ona jen tak pro nic za nic s nikým nemluví. Jak si může být tak jistá, že někdy jindy ten prostor dostane? Zakroutila nad tím hlavou.) Dala jsem ti možnost promluvit si, a ty teď odcházíš? Můj čas je cenný, upírko. (Neoslovila ji jménem, protože byla pohoršená Lucyiným chováním.) A další šanci bys už dostat nemusela, rozumíš? (Upře na ni svůj pohled, aby si Lucy uvědomila, že tak możná zahodila svou šanci.) Já nejsem žádné hej nebo počkej. Pokud si to myslíš, možná sis mě spletla s jinou čarodějkou z Onyxu. (Samozřejmě, že ve službách klanu jsou i další. Žádná z nich ale nebydlela přímo v Matthiasově sídle jako ona. A i když ji měl Matthias nejblíž, rozhodně ji neobtěžoval s každou prkotinou, na to byly jiné. Ale Lucy nemeškala a šla si pro zákusek ve formě mladého muže.) Pokud se vrátíš zpět, možná tu ještě budu sedět připravená na rozhovor. Pokud ne, věř, že jsi svou šanci propásla. (Řekla to polohlasem, ale věděla, že ji Lucy slyší mpc dobře. Jakmile odešla, ona se otočila zpět k baru a dostala od barmama další cherry.) Káče nedospělé. (Adresovala pod vousy na účet Lucy, která už ale byla dávno pryč.)

(Nejdřív se nají a pak teprve si rozmyslí zda se tam vrátí či nikoli. Věděla že riskuje, i to že čarodějka nemluví jen tak do větru jestli už nedostane další šanci, aby navázala přátelství nebo alespon dočasné spojenectví musí tedy využít tuhle at se jí to líbí nebo ne. Když ,,dojedla” půlnoční svačinku otočila se ke zpáteční cestě do klubu, doufala že Geraldine ještě neodešla, proklouzla kolem ochranky u dveří a začala se rozhlížet zda ji zahládne.)

(Neodešla, ale taky už neseděla u baru. Rozhodla se trochu si povyrazit z kopýtka. Tančila ráda. Sice spíš klasické tance, které považovala za skvost pohybu. Ladnost a elegance byly ostatně též její doménou. Kdybyste nevěděli, co je přesně zač, připadala by vám jako anděl, ale k němu měla hodně daleko. V tanečním klubu se ovšem očekával jiný druh tance. Tělo na tělo. Svíjení se v těsné blízkosti tak, že cítíte vůni toho druhého a nebo jeho pot. Ona ovšem cílila na jednu osobu. Jmenoval se Roger a byl to tanečník latinskoamerických tanců. Tak se mohla alespoň vyhnout všednosti klubového tance a zatančit si pořádnou, nefalšovanou salsu. Roger ji znal, několikrát už spolu skončili v posteli. Měla ráda sex a muže, kteří budou ozdobou její ložnice si pečlivě vybírala. Při otočte zvané “laso” si povšimla, že se Licy vrátila a hledá ji. Slíbila jí rozhovor, pokud se vrátí a pokud nic jiného, člověk se mohl spolehnout na to, že ona své sliby plní. Proto se zavěsila do Rogera a zamířila k ní spolu s ním, i když počítala, že se Roger záhy odpojí.) Takže sis to rozmyslela? Ale už začni mluvit, jinak odcházím.

(Nebyla u baru, ovšem to ani nečekala. Viděla ji tančit s nějakým chlapíkem. A najednou Geraldine i se svým společníkem mířili jejím směrem. Vzápětí jí napadlo že by si mohla čarodějku pojistit tím tanečníkem ale to zavrhla. Nebylo by to moc chytré a navíc kdyby jednala násilně mohlo by se to celé obráti proti ní samotné a to nepřicházelo v úvahu, potřebovala jí na své straně a to by se asi nestalo kdyby jejího přítele ovládla aby šel skočit z mostu když se k ní nepřipojí. Ne. Na takové věci se nesmí tlačit, ikdyž už nemáte moc času, musíte jednat velmi obezřetně.) ***Fajn. Mám v plánu Matthiasovi předložit jistý návrh který nám může pomoci získat nová území i strategickou výhodu. A potřebuji abys ho podpořila. Lépe řečeno potřebuji na své straně čarodějku které vůdce věří.*** (Jen doufala že se nezačne vyptávat, to poslední co potřebuje je aby její 15ti letá práce, plánování a intriky přišly na zmar, ovšem že jí to poví ale nejdřív si musí být jista že jsou na stejné lodi.) ***Nabízím ti spojenectví, které by bylo výhodou nám oběma*** (Nevěděla co by po ní Geraldine výměnou za to že zvedne ruku pro její návrh bude chtít, ale byla ví než ochotná to udělat at už to bude cokoli.)

(Vyslechla si, co měla Lucy na srdci. Konečně pochopila, že plýtvat jejím čssem je naprostá zbytečnost, že by taky nemusela dostat, co chce. Nemohla říct, že to, co pronesla neznělo zajímavě. Ale jak se jí může slíbit podporu, když nevěděla, o co se jedná? Tohle by se jí klidně mohlo vymstít, kdyby snad hlasovala pro něco, co by pak mohlo být naprosté fiasko. Kývla na Rogera a ten hned věděl, že má odejít, jako by byl cvičená opička. Rozhlédla se kolem sebe.) je zde až moc uší na to, abychom si mohly promluvit v klidu. (Najednou se dala do pohybu a mířila do suterénu klubu, kde byly VIP salónky. Do jednoho znich zamířila, upíří ochranku stojící u vchodu odehnala mávnutím ruky. Osaměly. Posadila se na pohodlnou pohovku.) Takže návrh? Neříkám, že nezní lákavě to, že by se Matthias v boji někam posunul, ale snad nečekáš, že ti tu podporu odkývnu jen tak bez dalších informací. (Povytáhla významně obočí.)

(Posadila tak aby si mohli hledět přímo do očí, bylo lepší být zde a ne v tom chaosu vedle. Jistě že nečekala že by to bylo tak jednoduché popravdě by jí zklamalo kdyby ano. Měla ráda výzvy ze kterých se dá něco vytřískat) ***Jasně že nečekám že mi dáš podporu bez dostatečných informací. Ale potřebuji abys byla na mé straně, takže ted ti nabízím své služby. Kohokoli se chceš zbavit. Řekni si. Chci ti totiž dokázat že mi můžeš věřit.*** (Jednala opatrně věděla že domlouvat něco mimo vědění vůdce není dvakrát výhodné, ale tohle nebylo nic proti němu, žádný protest nebo vzpoura která by jej měla připravit a vůdcovský post. Vlastně jednala v jeho zájmu, když jí totiž Geraldine dá podporu kterou potřebuje aby ho přesvědčila, budou všichni o krok blíže vítězství a Matthias o kousek blíž k New Yorkskému trůnu. Nabízela jí dohodu jejíž odměna odpovídala riziku které podstupuje. Kdyby všechno vyšlo získaly by v klanu ohromný věhlas a také určitou váhu při Matthiasových dalších rozhodnutí.) ***Rozhodni se jak uvážíš za vhodné.*** (S očima plných očekávání hleděla na čarodějku sedící naproti ní a čekala zda její nabídku přijme.)

Rozesmála se. Upřímně, ale jízlivě. Chvíli jí trvalo, než se uklidnila, ale nakonec se znovu mohla věnovat Lucy. Ona, že by potřebovala její služby? Když jí někdo nevyhovoval, dokázala se ho zbavit sama. Nepotřebovala k tomu pomoc, nepotřebovala její služby elitního zabijáka. Ona se nebála ušpinit si ruce sama, i když pravda, vybírala si situace, které stojí za špínu na rukách. Jakmile se tedy uklidnila, mírně naklonila hlavu na stranu a kývla.) Takže, nejsi hloupá, to je dobře. Pak tedy ale jistě víš, že ti podporu nevyslovím, pokud nebudu vědět, o co se jedná konkrétně. A nepotřebuji tvoje služby, drahoušku. Víš, nemám ráda, když se takhle mlží. Nejsem politik, abych přistoupila na tuhle hru. Já jsem upřímná ke každému a je mi úplně jedno, co si o mně kdo myslí. Takže budu upřímná i k tobě drahá Lucy. Pokud máš konkrétní plán, který pomůže Matthiasovi a nebude to nějaká šílenost, která by byla až příliš riskantní na to, aby se dala zkoušet, protože my si nemůžeme dovolit prohrávat, pokud, až předneseš tento návrh Matthiasovi, budu vědět, že má potenciál, nebude mi činit problém se k tomuto návrhu přidat. Ale rozhodně se nezaručím za něco, co za to podle mě stát nebude… Tak (Spráskla ruce a pomalu se zvedla. Začalo ji to tu nudit. Možná i kvůli tomu, že dneska nechtěla řešit nic pracovního, ale nakonec k tomu došlo. Lucy tedy nic konkrétního neslíbila, ale ani nezavrhla svou potencionální podporu. Bude jí to tak muset stačit. Z místnosti odešla beze slova rozloučení, ani se na ni neotočila. Z klubu odešla velmi záhy do černočerné noci ulic Bronxu.)

(Tak fajn. Bude si muset najít někoho jiného, ikdyž Geraldine neřekla ne bylo jí jasné že je příliš spokojená se svou dosavadní pozicí v klanu, tudíš se k ní nepřidá bez toho aby věděla o co přesně jde, ale to Lucy nemohla udělat. Nemohla jí osvětlit její plán bez toho aby věděla že jí může věřit, ano možná jednala jako politik a co čekat když její otec byl předseda, no tak či onak potřebuje spojence alespon pár ale budou jí muset věřit a ona jim. Čarodějek má dost, alespon pro zatím, když jí v klanu nepodpoří ony, rozhodla se obrátit na svůj druh. Na upíry. To by bylo aby ona nenašla alespon jednoho upíra který by nechtěl v klanu určité postavení. Ještě že už byla pryč, možná jí nebude potřebovat ale musí si najít odpovídající náhradu. Nemůže čarodějky zvrhnou jen proto že jedna z nich je sebestředná a egoistická, v každém stádě se najde čená ovce. A tak se zvedla a odešla s pocitem že má nový a možná ještě silnější plán.)